Můj skok do světa RC aut - Jak jsem stavěl RC buggynu od firmy Tamiya,

DF-02 4WD BUGGY Gravel Hound

  Jako svoje  první RC auto jsem zvolil buggynu, s obchodním označením Gravel Hound,  z produkce japonské firmy Tamiya. Tato volba padla proto, že se mi buggy líbí, na rozdíl od módních monster trucků ještě vypadá jako auto a nemá tak velké nároky na hladkou jízdní dráhu jako „placka“. Doslova se s ní dá jezdit doma na zahradě, v pískovně, nebo na lesní cestě. Gravel Hound  jsem volil, po prostudování nabídek různých firem, z finančních důvodů. Stavebnice je k mání mezi 4,2-5tis. Kč, podle toho, kde kupujete. Když nevíte, zda Vás RC auta vůbec budou bavit, asi není v této ceně jiná, rozumnější volba. Hloupostí by bylo kupovat drahý závodní brus a pak zjistit, že to „nelítá, neplave, nebaví“..

 Na trhu je zároveň sestra Gravel Hounda, ve stejné ceně a se stejným podvozkem DF-02, s názvem Rising Storm (červený stroj vpravo nahoře, foto z MH 2005, stánek firmy MIPA, www.mipa.cz) . Prakticky je jedno, který z obou modelů zakoupíte. Liší pouze jiným tvarem lexanové karoserie a její jinou povrchovou úpravou. Podvozek DF-02 je u obou na chlup stejný.

 

 Stavebnice byla v rozsypu, koupená v akci (konec září 2005, www.rcauta.cz) s přidanou sadou kovových ložisek zdarma. Prý je téměř nutné původní plastové vložky vyměnit za ložiska, tak je tam mám. Stavebnici a nikoliv hotový model, jsem volil proto, že jde o moje  první RC auto, chtěl jsem vědět, co se kde skrývá a jak co funguje. U hotového modelu bych měl jakýsi technický ostych, některé skupiny podvozku rozebírat. K základní stavebnici jsem přiobjednal jako tunning pouze chladič elektromotoru a tři pohonné baterie (6-ti článek NiCd, 7,2V, 2200mAh).Ve stavebnici je tuba s vhodným mazáním, klíč na matice kol, imbusový klíč na pastorek elektromotoru a klíč na seřizování sbíhavosti + obrázkový návod k sestavení. Neobsahuje naopak křížový šroubovák (raději dva, menší a střední), servo řízení a RC soupravu. Potřebné šroubováky má každý kutil doma a RC je potřeba započítat do ceny modelu. Vhodná je předchozí úvaha, zda chci investovat do RC vybavení málo a jezdit jen občas za barákem, nebo dát víc a pomýšlet do budoucna i na závody. Protože nerad měním časem vybavení, koupil jsem digitální Hitec Agressor SRX, přestože je k DF 02 relativně  zbytečným luxusem. K bateriím je potřeba ještě koupit vhodný nabíječ, pokud již nějaký na 6-ti článkové pohonné akumulátory nevlastníte. Já mám trochu lepší nabíječ, Shark 20 se zdrojem 12A, protože jej používám i pro akupacky jiných typů do letadel, ale pro auto a rekreační ježdění lze samozřejmě použít i jednodušší a levnější nabíječ.

 Dodávka objednaného zboží byla náhodou načasována tak, že objednaný balíček se stavebnicí Gravela přišel poštou v pátek, sotva jsem dorazil z práce domů. Hned jsem se na kýžený balík s nadšením vrhl. První překvapení pro mne bylo, že stavebnice obsahuje opravdu velké množství dílů. Zapochyboval jsem nad svými technickými schopnostmi, tohle mám složit sám? Kdo se chce naučit plavat, musí vlézt do vody a tak jsem se dal do hledání nějakého návodu v češtině. Ten ve stavebnici prostě není, dovozce riskuje střet s orgány obchodní inspekce. Asi šest hustě tištěných stránek formátu A5 s bezpečnostními pokyny, stavební návod nenahradí. Na jednu stranu chápu, že bezpečnostní pokyny jsou u takového modelu důležité, ale tady mám dojem, že jich je příliš a některé se zbytečně opakují. To může odradit od jejich čtení.  Zvláště mne zaujala rada, že pracuji s ostrými nástroji. Povedlo se mi při stavbě a úpravách plastových dílů dvakrát říznout do živého, když jsem na to pomyslel. Do češtiny je přeložený pouze návod na nastavení elektronického regulátoru. Nastavení se provádí pouze jednou (před první jízdou) a je jednoduché. Na druhou stranu lze říci, že textový stavební návod téměř potřeba není, neboť návod od výrobce je vzorově a detailně obrázkový, přehledný a velmi kvalitně vytištěný. Nevím, jak je to u jiných výrobců aut, ale tady je Tamiya puntičkářsky důkladná.

Sešit návodu je ve formátu A4, s detailně vykreslenými ukázkami stavby, vše v nejnázornějším natočení montované skupiny, tak aby byl každý stavební postup jasný. Drobné díly jsou narýsovány na levém okraji návodu v měřítku 1:1, což velmi usnadňuje jejich vyhledávání. Zvláště je to potřebné u šroubů, vrutů a podložek, kterých je ve stavebnici opravdu hodně. Ani nevím jak, najednou jsem měl v ruce složené oba planetové diferenciály a doslova mě lákalo je zkusit vložit do základního plata budoucího chassis. Původně jsem si chtěl stavbu rozfázovat a vždy po jednotlivých krocích  nafotit digitálním fotoaparátem. Jenže to jaksi nešlo. Příliš mne montáž auta pohltila. Jen jednou jsem zaváhal nad správným sestavením náhonu, kolík do osičky s ozubeným kolem mi vycházel tak, že nešlo s náhonem, vloženým do chassis, otáčet. Po rozebrání jsem se pořádně podíval na obrázek a celek ještě jednou složil, pomalu a pečlivě. Vše si sedlo, jak má. Zároveň jsem ovšem zjistil, že některé díly, z jinak logicky balených stavebních podskupin, značených písmeny abecedy, jsou prostě jinde a musím je hledat a  porovnávat s tvary dílů v návodu. Teprve až po dokončení stavby podvozku jsem zjistil, že vzadu, za návodem, jsou tyto díly krásně rozkreslené a označené, co se kde nachází. Toho ovšem nelituji, alespoň jsem si stavbu hledáním dílů trochu prodloužil.. Přední parohy, zadní, instalace elektromotoru, přední ramena, zadní a už se to začalo vážně podobat podvozku. Náhony, osičky, mechanismus řízení. Trochu jsem nad tím už zíval a sliboval si, že nechám zbytek na zítra, totiž už na dnes, neboť půlnoc dávno minula. Postavit tlumiče a nezkusit je naplnit olejem? Ani náhodou. Tlumiče v pružinách, to už je trochu buggy.  A jak by to ale vypadalo bez kol? Gumy na disky, kola na auto a konal se zázrak Přede mnou stál smontovaný funkční podvozek Tamiya DF-02.

Skončil jsem jeho stavbu asi v půl třetí ráno, hladový, unavený a šťastný neobvyklým zážitkem. Postavil jsem bez problémů svoje první RC auto. Vydal jsem se dospat zbytek noci a těšil se na první jízdu.

 Ve velmi pozdním ránu, spíš bližším poledni, jsem odpojil první akupack z nabíječky a dal tam druhý, přilepil oboustrannou lepicí páskou přijímač a regulátor (regulátor je ve stavebnici) a začaly pojezdové zkoušky. Jelo to hned napoprvé. Buggy mi dala jasně najevo, že plocha bytu, tedy ta nezastavěná nábytkem, je pro ni jaksi málo a tak jsme museli ven. Na parkovišti před domem hned seskočila z obrubníku chodníku, přece jen je to buggy  4WD a nějaké ty skoky má v popisu práce. Na první poježdění s prvním RC modelem auta se mi to zdálo být až dost rychlé. Na asfaltu, na můj začátečnický vkus, celkem dobře akceleruje. Pak začala přijíždět  parkovat „dospělá“ auta a museli jsme pokračovat s testy jinde. Na krátce střiženém trávníku je buggy pomalejší,  při vjezdu do vyšší trávy se stébla namotávají na náboje kol. Někdy, když se „opře“ plato chassis o zem, nebo jinou překážku (klacek, trs trávy atd.) „zapracují“ planetové diferenciály, dvě křížem protilehlá kola se točí a dvě ne, což je mírně na závadu, protože jinak by se mnohdy model dostal z místa sám. Chvíli jsme se proháněli se zvědavým psem dalmatinem. Psa prohnala buggy tak, až ho to přestalo zajímat. Přiznám se. Drobátko mě při tom ježdění svrbělo nahoře na páteři, nebo jak to říct. Znáte ten divný pocit? Když Vás něco zasáhne? Potom jsem vyjel ještě i třetí baterii a šli jsme v posvátné náladě domů. Baterky do nabíječky a auto na očistu a kontrolu.

 Vyslechl jsem si od přítelkyně nezbytnou poznámku typu: “To jako budeš teď deset minut jezdit a dvě hodiny čistit?“. Ale pak se pro nás našel kousek bílého bavlněného hadříku, nový kartáček na buggy (původně na zuby) a nějaké ty tyčinky s vatou, na čištění míst, kam kartáček nedosáhne. Překontroloval jsem všechny šroubové spoje, nikde se nic neuvolnilo. Co šlo, to jsem po vyčištění znovu promazal.

 Auto už jezdí, ale bez karoserie to není ono. Ve stavebnici je průhledný lexanový výlisek karoserie a křídla. Znovu jsem měl obavy, jak tento krok stavby zvládnu,povrchová úprava mých modelů nebývá to, s čím bych se chlubil. Karosérii z lexanu jsem stříhal obyčejnými nůžkami, ostré záhyby a kam to nevyšlo, nůžkami na nehty. Přiznávám, že jsem musel u nůžek na nehty využít momentální nepozornosti přítelkyně, jinak bych měl po stříhání. Asi by se vyplatilo koupit, byť na jedinou karoserii, speciální nůžky na lexan, stříhání s nimi by šlo zřejmě lépe, to jsem ovšem předem nevěděl. V karoserii jsou z výroby pečlivě a čistě vyvrtány, na správných místech, otvory pro anténu a dva kolíky, na kterých je karoserie přichycena sponkami k podvozku. Velké křídlo, které opticky dělá buggynu buggynou, se šroubuje dvěma vruty na zadní držák.

 Koupil jsem barvu ve spreji, originál Tamiya Color PS-30 modrou, odstín skoro stejný jako na fotografiích, z barevně potištěné krabice stavebnice. Stříkal jsem barvou karoserii zevnitř a celkem čtyřmi vrstvami, s cca hodinovými přestávkami na schnutí, než se mi to zdálo být dost a lexan přestal být průhledný. Kupodivu mi barva nikde nestekla. Po stažení vrchní krycí fólie karoserie jsem byl překvapen, výsledek je naprosto perfektní. Takový „povrch" se mi ještě nikdy nepovedl !  Lepení vrchní Tamiya barevné efektní „kamufláže“ z přiložených samolepek už  bylo jen třešničkou na povedeném dortu. Posadit hotovou karoserii na podvozek, přišroubovat křídlo. Výsledkem je nádherná RC elektro buggy Gravel Hound.  

 Garáž jsem pro auto vyrobil z poštovní krabice, ve které stavebnice přišla, doporučuji ji nevyhazovat. Po složení se buggyna do té původní Tamiyácké krabice totiž nevejde. Zesílil jsem kartonem dno a boky, model se v krabici lépe přepravuje. Je tam místo i na hadr, baterie a nářadí. Při výměně baterií v terénu slouží krabice jako montážní stojánek.

 

Celkový dojem ze stavebnice je výborný, dechem začátečníka v RC autech – přímo úžasný. V diskusích na internetu se dá najít hodně názorů pro i proti podvozku DF-02, ale žádný diskusní  přispěvatel není schopen tuto stavebnici porovnat s jinou, cenově shodnou. Samozřejmě je to začátečnický model a má nějaké mouchy. Oproti závodním speciálům nemá tolik možností nastavování, jako je třeba odklon kol, vůle v řízení jsou asi větší a původní tlumiče ze soupravy jsou dost měkké.  Tyto vlastnosti jsou však diskutabilní. Jako začátečnický model, pro vstup do mnou dosud neprozkoumaného světa RC aut, je přesto Gravel Hound výborný. Hodně dílů se dá vyměnit za tunningové, podvozek tím vylepšit, jak obsah vlastní kapsy dovolí. S tunningem se ovšem musí opatrně, jde to do peněz. Není problém nakoupit tunningové díly a povýšit cenově stavebnici na úroveň nákupu závodního stroje.  Je třeba ovšem myslet na to, že Garvel Hound je začátečnický levný model s možností tunningu, na oficiální závody E-buggy je lépe myslet na něco jiného, ve vyšších cenových hladinách.  

 

Z tunningových dílů bych za vhodný doplněk považoval chladič na motor a kovová ložiska kol. Kovové tlumiče, které mají zvýšit tvrdost tlumení, už jsou dost drahé.  Dobré je koupit další sadu kol na asfalt, původní terénní gumy se na tvrdém povrchu brzo ojezdí. Po čase namáháním prasknou "přední parohy", je dobrý s tím počítat a koupit kovový tunningový díl. Karoserie se ukazuje být to nejméně podstatné, nástřik časem kamínky zvnitř odřou a zbytek se postará svým "uměním" pilot. Po několika dobře mířených ranách odchází křídlo, ale bez něj buggy jezdí taky. Po čase se začne auto zdát být pomalé. Vhodný nový motor je NOSRAM Tornado SS4, 23x2 závity. Není drahý (cca 500,-kč)  původní regulátor i převody modelu na něj stačí, auto je mnohem živější. 

 V současné době má model najeto bez závad více než 12 hodin celkového čistého času, v různém terénu. A to buggy rozhodně nešetřím. Měřeno z pohledu poměru cena - zábava, se mi investice do Gravel Hounda  bohatě vyplatila. 

Diskuse nejen o DF02 je na www.rcauta.netwww.mojehobby.cz  a koupit se to vše dá mj. třeba na www.rcauta.cz..

Jarda Čtvrtečka

Praha – Střední Evropa 2005